Monokulturní jehličiny

Přestože jsou v Česku jehličnany přirozeně dominantními dřevinami až ve vyšších nadmořských výškách, podíl smrku ztepilého v českých lesích dosud dosahuje 52%, borovice lesní 17% a modřínu opadavého 4%.  

Dříve dominantní buky a duby byly žádané pro výhřevné palivové dřevo, pro výrobu železničních pražců, v bednářství či pro výrobu parket, lípy v řezbářství. Umělé výsadby již rakousko-uherských lesníků prosazujících jehličnany ale sledovaly větší přírůstky dřeva, snadné zpracování a odbyt ve stavebnictví a nábytkářství. 

Jehličnany mají kyselý opad jehličí a stejnověkké porosty snadno trpí při vichřicích. Vzhledem k odlišné fyziologii, možnostem výskytu častějších such, vichřic a mírných zim je vhodnější větší rozšíření lépe přizpůsobených původních listnatých dřevin. Vhodné je také složení lesů ze stromů různého věku - využívání probírek, než holosečných mýtin.

Smrková monokultura s minimální biologickou rozmanitostí :-( Červený Kostelec.