Zpráva z akce Labe - příroda a lodní doprava

24.05.2019 00:21

Dne 4. května 2019 uspořádali Zvonečník, Platforma pro krajinu a Koalice pro řeky výjezdní akci na Labe na Děčínsku. Akce cílila na spolupráci různých oborů a diskutovala různá stanoviska ve vztahu ochrany přírody a lodní dopravy, zejména s ohledem na existující projekt nového jezu v Děčíně (PSD). Labe má pod střekovským zdymadlem v Ústí nad Labem charakter volně proudící řeky, která díky přirozenému kolísání hladiny umožňuje výskyt bahnitých, písčitých a štěrkopískových náplavů se specifickou flórou a faunou.

Prvním zastavením byla přírodní památka Nebočadský luh vyhlášená v roce 1994. Jde o bývalý říční ostrov s vyvinutým lužním lesem, o významné ornitologické hnízdiště a o jedno z míst výskytu bobra. V této lokalitě AOPK ČR zajišťuje záchranu dřeviny velkých řek topolu černého, jehož populace téměř z okolí řeky Labe vymizela. Projekt PSD by zde zvýšil hladinu řeky o cca 10 cm (vzhledem ke vzdálenosti od Děčína) a hladina zde sahala výše i v minulosti. Ohrožení lužního lesa závislého na kolísání vodní hladiny (při jarních povodních či déle trvajících sušších periodách) lze těžko odhadnout. Ing. Petr Bauer (Správa národního parku České Švýcarsko) ale zdůraznil hlavně výskyt dále po proudu rozsáhlých ploch říčních náplavů, které jsou jedinečným přírodním biotopem. Na tyto náplavy jsou vázané vzácné druhy rostlin a živočichů (včetně kriticky ohroženého druhu drobnokvětu pobřežního či z bezobratlých ripikolní Bembidion argenteolum s jedinou lokalitou výskytu v ČR), které nesnesou trvalé zaplavení a nelze je ani jednoduše přenést.

Rozsáhlou plochu náplavů evropsky významné lokality prokazatelně nejde plně a zaručeně funkčně nahradit žádnými kompenzačními opatřeními. Ing. Pavel Obrdlík (Ekopontis, autorizant pro hodnocení EIA) poukázal na studii potvrzující schopnost drobnokvětu růst na revitalizovaných plochách (experimentální pláž v Jakubech) a na prosazovaná revitalizační opatření pobřežních částí Labe do projektu PSD. Ing. Petr Bauer poukázal na vhodnost provedení revitalizačních opatření na toku Labe, ale bez ohledu na realizaci PSD. Dr. Petr Petřík (Platforma pro krajinu) rozebral dvě stanoviska komise pro životní prostředí AV ČR k PSD a zdůraznil zejména odmítavý postoj této komise k nezařazení Labského údolí do Národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000, manipulaci s kategorií veřejného zájmu s opomíjením stanoviska orgánů ochrany přírody a krajiny a vyloučení Koncepce vodní dopravy z mezirezortního připomínkového řízení (porušení Aarhuské úmluvy).

Na život ve vodě se zaměřil výklad dr. Pavla Vrány (Český rybářský svaz, Koalice pro řeky). Největší problém příčných staveb (jezů, zdymadel) představuje nevratná ztráta proudnosti vody v nadjezí. Dochází k zvýšené sedimentaci a ztrátě biotopu pro reofilní (proudomilné) druhy ryb. Na tažné ryby u projektů nových jezů pamatují rybí přechody, ale lososi táhnou proti největšímu proudu, tedy proudu vodních turbín. I když se nakonec proti proudu dostanou přes rybí přechody, pokusy o překonání proudu z turbín přináší zdržení (může dojít k přezrání jiker), vyčerpání a zranění (skoky proti tělesu jezu). Dlouhé hadovité tělo úhořů zase může být problém při průchodu turbínou po proudu. I když je vodní turbína zdrojem bezemisní energie a v případě plánovaného PSD by mohla stačit na zásobení elektřinou poloviny domácností Děčína, rybáři a ekologové takový projekt obvykle odmítají. Nový jez nemusí mít turbínu žádnou, pak ale ztrácí ekonomickou návratnost a vodní zákon chrání využití vodního potenciálu. I kdyby se přes jez dostala většina tažných ryb, již v současnosti je v Labi řada jezů a kumulativně klesá možnost vůbec nějakých ryb dostat se do trdlišť dále proti proudu. Možnost plašení ryb od nátoků a savek turbín nebyla diskutována. Ing. Pavel Obrdlík poukazuje na experimentální práce, které ukazují vábivost proudu rybích přechodů i pro lososy a že při průměru 4,5 m oběžného kola turbíny dochází k poškození úhořů jen vzácně. Dr. Pavel Vrána oponuje, že i v takovém případě turbíny dosahují ke 100 otáčkám za minutu, Ředitelství vodních cest využitelností turbíny jen se třemi lopatkami.

Velkým problémem je vliv dopravy na šíření invazních druhů a platí to také o lodní dopravě. Na trupech lodí mohou být přilepená vajíčka ryb, či pomocí přísavného terče přichyceny celé ryby a mohou tak překonávat velké vzdálenosti, a to i proti proudu. Za několik let se v Labi stala pohromou rybka hlaváč černoústý původem od přítoků a pobřeží Černého a Azovského moře. Hlaváčům vyhovuje těžký kamenný zához, tedy úprava Labe, která souvisí s lodní dopravou a vodními stavbami. Opatření proti šíření invazních druhů na lodích se neřeší nikde ve světě, menší intenzita lodní dopravy ale také znamená menší riziko šíření těchto živočichů. Vlny od lodí dále mohou ohrožovat vývoj rybích jiker, rostlin a vyšší hladina vody zase snižuje biologickou rozmanitost ryb v řece.

Hlavní výhodou lodní dopravy je schopnost ulevit od přepravy nákladů silnicím i železnicím. Je to doprava méně hlučná, nepoškozuje a ani neblokuje silnice nadrozměrnými náklady. Jedna nákladní loď nahradí až 60 kamionů a pochopitelně s nižší spotřebou paliva. Podle Ing. Lubomíra Fojtů (ředitel Ředitelství vodních cest ČR) probíhá remotorizace lodí a řeší se také filtry pevných částic, protože na českých vodách jezdí řada lodí jinde již použitých a starší výroby. Významná je také otázka na možnost využití lodí s nižším ponorem. Ing. Lubomír Fojtů poukázal na Archimédův zákon a pokud má mít loď menší ponor, musí mít větší délku a šířku. Limitující je šířka mezi pilíři mostu v Drážďanech, požadavky na rozměry i u některých průplavů a ekonomické plavební schopnosti. Lodě používané na Labi mají dlouhodobě optimalizovanou konstrukci. Použití hliníkové konstrukce by lodě neúměrně prodražilo a přineslo jen malé snížení hmotnosti v porovnání k hmotnosti nákladu.

Navštívený terminál přístavu Děčín - Loubí je první příležitostí k přesunu nákladu z lodí od Německa na kamiony či vlaky (trimodální terminál kombinované dopravy), a to před kritickou úžinou Heger. PSD pro tento přístav nemůže mít žádný přínos a lodě mířící k dalším terminálům proti proudu většinu roku nemívají problém s nedostatkem vody v řece. Jez v Děčíně by ale zajistil spolehlivost lodní dopravy s ponorem 1,4 m dále proti proudu i v suché části roku, a to bez potřeby překládání na železnici přímo k terminálům průmyslových podniků. Nebo naopak nalodění velkomnožstevních a nadrozměrných nákladů v terminálech více ve vnitrozemí a nikoli až v Děčíně. Ani tak ale nemůže být zaručena doprava na cca 300 km řeky mezi státní hranicí a Magdeburkem, a to tím spíše i s ohledem na další možné projevy klimatických změn.

Akci zakončily výhledy z vyhlídky Belveder na kaňon Labe s úchvatnými skalními útvary v oparu vodního živlu. Řeku milují jak ochránci přírody, tak pracovníci lodní dopravy. Byl to mimořádný úspěch, že se dokázali sejít a na akci spolu přímo komunikovali na místě.

Zvonečník zaujímá toto stanovisko. Lodní doprava má určité ekologické i hygienické přednosti, ale přináší také řadu problémů z hlediska ochrany přírody. Dosud zcela pomíjené je řešení předcházení šíření invazních druhů, důraznější může být snížení nežádoucích emisí (zavedení emisních limitů pro lodě) a určitým problémem pro ryby jsou vždy nové jezy a vodní turbíny. Z hlediska projektování PSD je zásadním problémem zatopení rozsáhlých ploch náplavů, které jsou ojedinělým zachovaným biotopem velké evropské řeky. Labe se cestujícím po silnici či železnici do Hřenska může zdát jako sevřený tok dopravními cestami a s pohybem lodí, ale od Ústí nad Labem má dosud ve svém korytu charakter volně proudící řeky. Vracejí se sem bobří populace, v některých úsecích řeka zasluhuje revitalizace, ale určitě ne jen ve vazbě na stavbu PSD.

Uvítali bychom urychlení stavby vysokorychlostní železnice do Německa mimo říční údolí a uvolnění současného železničního koridoru pro mezinárodní nákladní dopravu, která je proti lodní dopravě rychlejší a spolehlivější. Přeprava nadrozměrných nákladů se musí řídit plavebně příznivými obdobími, přeprava velkomnožstevních nákladů závisí na využitelnosti železnice a multimodálních terminálů pro překládání zboží.

 

Materiály

Studie a stanoviska odkázaná ve vyjádření Správy NP České Švýcarsko

Dokumentace EIA

Výsledky studií časopis Ochrana přírody 2019 (2)

Statistiky objemů přeprav ČSÚ

Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k výstavbě plavebních stupňů na Labi (8.2.2019)

 

Videa

Debata k ochraně biotopu náplavů na Labi se zástupci lodní dopravy

Debata zástupců lodní dopravy k ochraně přírody

Lodní doprava místo kamionů

Rozhovor s ředitelem vodních cest Lubomírem Fojtů

dr. Vrána k problematice lodní dopravy a ryb (Facebook)

 

 

Kontakt

Zvonečník 776 877 565 zvonecnik@seznam.cz