Ze Šumavské ekoakademie

15.04.2021 21:35

Ve dnech 17.-19. července 2020 proběhla Šumavská ekoakademie. Jaké jsou hlavní postřehy z ní?

 

Páteční odpoledne nabídlo úvodní debatu u kulatého stolu se zapojením náměstka správy národního parku Jana Kozla, současné a bývalé starostky Stožce Helgy Finikové a Zdeňky Lelkové. Nejvíce rezonovaly statistické údaje o relativně malém podílu sázení dřevin v lesích šumavského národního parku ve srovnání se zbylou přirozenou obnovou (sázení jen 2,56%), ale relativně velkém významu sázení při ovlivnění druhových poměrů s návratem původních druhů listnatých dřevin (například buků a jedlí dlouhodobě chybějících v podzemní zásobě semen).

Velkou pozornost debata zaměřila k významu investic státu do místního rozvoje, kdy v šumavských obcích nakonec svépomocí z obecních rozpočtů bylo nutné postavit ČOV a další vybavení a velká očekávání obce měly od dalšího rozvoje turistiky. Příjmy národního parku jsou v současnosti podlomeny nadbytkem smrkového dřeva na trhu z důvodů nadbytku dřeva z ekologicky nestabilních hospodářských lesů a velké problémy jsou také se zajištěním pracovních sil pro těžkou práci v lese.

Debata se dále dotkla nové legislativy, managementu a dotací. Z hlediska fungování národního parku v současnosti dochází ke sžívání se s novými věcmi v zákoně o ochraně přírody. Důležitá je funkce správy národního parku, která nevypořádává jen různá povolování, ale má na starost také management území chráněné přírody. Z hlediska financování se zde naráží na potíže s náhradou přímých institucionálních příjmů za systém složitého získávání dotací a dokazování, že je žadatel nezcizil.

Sobotní výprava nabídla osobní seznámení se šumavskými lesy a s přírodou kolem Plešného jezera. V nižších polohách byl k vidění rozpad smrkových monokultur na porosty rozmanitější z hlediska věkové struktury a díky dosadbám listnatých stromů porostů bohatších i druhově. K plošným kůrovcovým kalamitám díky takovým změnám v budoucnu nebude docházet, z pohledu současnosti ale vývoj přináší řadu problémů v lesním hospodářství. Ve vrcholových partiích Šumavy jsou původní horské smrčiny a ochrana přírody se zde potýkala s kritikou bezzásahového přístupu. Rozhodně se nenaplnila proroctví některých lesníků o zničeném lesu, naopak přirozený velký cyklus lesa se s odstupem času ukázal jako finančně nejméně nákladný a rychlý s bohatým novým podrostem. Fungování poměrně rychlé přirozené obnovy lesa se ale kupodivu ukazuje i v případě vytěžených vrcholových holin a opět ukazuje na význam půdní zásoby semen a volných rukou přírody i přes zásahy člověka.

Děkujeme správě národního parku a všem, kdo se do akce zapojili, za možnost věcné debaty a přiblížení řady otázek v praxi.

 

Videa s náměstkem ředitele NP Janem Kozlem:

Nová Pec - přeměna hospodářského lesa

Odkornění kmenů proti šíření kůrovce

Kontrast hospodaření

Přirozené zalesnění holiny s redukcí zvěře

Obnova buku

Zapojené korunové patro

Říjiště - kde neplatí lesní zákon

Odkornění kmenů proti šíření kůrovce

U Plešného jezera

Obnova buku pod Plechým

 

 

Kontakt

Zvonečník 776 877 565 zvonecnik@seznam.cz