Protierozní vyhláška a omezení dovozu krmné soji

20.02.2019 13:48

Zvonečník uspořádal řadu debat a výjezdních akcí ke kvalitativní ochraně půdy. Akce a argumenty jsme směřovali k politikům, bohužel ale dochází spíše k přešlapování řadu let. Úbytek biologické rozmanitosti na českých polích jen dokládá, kam špatný způsob hospodaření vede. Bohužel na druhé straně planety je situace ještě horší a souvisí s hospodařením také v Česku.

Zvonečník požaduje zajištění protierozní legislativy s důrazem na pěstování protierozních plodin. Na potřebu protierozní legislativy se mnohdy naráží, ale bohužel brání jí různé tlaky. V minulých letech se zabývali pracovníci VÚMOP (Ing. Jan Vopravil, Ph.D. a Ing. Jiří Hladík Ph.D.) přípravou protierozní vyhlášky s Ministerstvem zemědělství, ale materiály nedospěly do ostrého schvalovacího procesu. Aktuálně je jeden návrh protierozní vyhlášky v připomínkovém řízení, předkladatelem je MŽP společně s MZe, ale ubírá se spíše jen k pozitivní shodě na omezení monokultur na 30 až 40 ha. 

Protože nejde jen o půdu, ale jde o spojitou záležitost k využití přímo protierozních pícnin v živočišné výrobě, spojujeme tento návrh také s ekonomickou konkurenceschopností dovozu soji z tropických oblastí. Čím více dovážené soji, tím menší poptávka k pěstování pícnin potřebných pro dodání energie půdě u nás a tím větší snahy nahrazení těchto pícnin plodinami pro bionergetiku naopak vyčerpávajícími půdu. 

Eroze půdy v současnosti ohrožuje více než polovinu zemědělské půdy ČR a je zásadním problémem v tropických oblastech, kde lesy ustupují produkci soji využívané také přímo v ČR. Je tu daný vysoký obsah bílkovin v soji a její nízká cena kvůli produkci v rozvojovém světě. Takový rozvoj je dlouhodobě zcela neudržitelný, protože české zemědělství potřebuje udržení kvalitní půdy a civilizace na planetě tropické pralesy s klíčovou rolí pro klima. Likvidace deštných pralesů může mít větší klimatické dopady pro kontinentální části planety a dlouhodobou zemědělskou produkci, než změny koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře

Odhady průměrné roční spotřeby sójových šrotů dosahují v České republice 300 000 tun. Současná tuzemská produkce sójových bobů dosahuje přibližně 27 000 tun (pěstováno na ploše 10 608 hektarů), což je asi 9% české spotřeby. Na druhé straně je zřejmý pokles pícnin na orné půdě, podle ČSÚ z 1 091 926 ha v roce 1988 na 468 328 ha v roce 2018.

Používání bobovitých pícnin díky jejich symbióze s bakteriemi dokáže nahrazovat průmyslová hnojiva a díky jejich vysokému obsahu bílkovin jsou klíčovým krmivem pro živočišnou výrobu. Výroba průmyslových hnojiv mimochodem vyžaduje na 1 kg dusíku v nich energii 80 MJ a pícniny místo toho představují významný úsporný ekvivalent v podobě obnovitelné energie. Podobně lze nahlížet i na koloběh uhlíku s energií pro půdu v podobě organických látek zvyšujících její úrodnost, schopnost vázat vodu a bránit roznášení půdy erozí. Navíc jde o významné medonosné rostliny. Nevýhodou bobovitých pícnin je, že se o nich nemluví tolik jako například o fotovoltaice a řepce. Mezi bobovité pícniny využitelné v ČR patří různé jeteloviny (jetel, štírovník růžkatý, vičenec ligrus aj.), vojtěška a luskoviny jako bob, lupiny, vikve, hrách a také přímo soja. 

Vedle zařazení bobovitých pícnin ve střídání plodin má proti erozi dále význam využívání meziplodin (pěstovány po sklizni a do vysetí hlavních plodin) a ochranných plodin (pěstovány mezi řádky hlavních plodin). Více používat se musí také přímo svazenka, což je stále známější medonosná meziplodina na píci vytvářející ohromné množství biomasy a zbytky této biomasy mohou účinně bránit erozi při dalším pěstování například kukuřice. Z méně známých technických opatření jde o rozšíření používání protierozní plečky (upravující povrch půdy, aby mezi řádky neproudila voda unášející půdu). 

Používání bobovitých pícnin proti erozi je alternativou k dovozu krmné soji. Proti argumentu nižších cen krmných směsí z dovážené soji pro hospodářská zvířata a tedy i pro konkurenceschopnost produkce masa v ČR lze snadno postavit hodnotu ničení půd v řádech miliard Kč a ztrátu využitelnosti půd pro produkci potravinářských komodit do budoucna. Za optimální pokládáme dotační politiku, která by umožnila cenové srovnání produkce českých protierozních pícnin s používáním krmných směsí z dovážené soji a učinila jejich pěstování ekonomicky atraktivní i proti dosud rozšířenému pěstování řepky a kukuřice pro bioenergetiku. Nebo rovnou rozšíření debaty na úroveň nastavení celoevropských dotací pro protierozní pícniny. Je zřejmé, že tyto pícniny nestačí s nastavením legislativy nutně pěstovat, ale musejí být konkurenceschopné pro využití v místní živočišné produkci. Pro tropické oblasti se nabízí místo produkce soji udržitelná zemědělská produkce v systému agroforestry.

Zavedení protierozní vyhlášky a omezení dovozu krmné soji podporují tyto osobnosti: doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D., Ing. Perla Kuchtová, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D. (ČZU v Praze), prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. (Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Výzva Radě vlády pro udržitelný rozvoj je ke stažení -zde-.

 

Kontakt

Zvonečník 776 877 565 zvonecnik@seznam.cz